Přeskočit na obsah

Váš košík je prázdný.

Dopřejte si něco zdravého pro svou pokožku. Jestli si nevíte rady, zavolejte. Rádi vás uslyšíme.

+420 724 102 829
Po - Pá 9:00 - 14:00

Vědět, ale nebát se!

Vědět, ale nebát se!

Špatná zpráva zní: Jsme obklopeni chemií. A ta dobrá? Týmy špičkových vědců na celém světě bádají, aby více pomáhala a škodila co nejméně. Jedním z nich je biochemik a toxikolog docent Pavel Čupr.

Před třemi lety se na začátku letní sezony vyrojily desítky článků popisující možná rizika látek z opalovacích krémů a dalších kosmetických produktů s krkolomným názvem ethylhexyl metoxycinamát. Laikům bude stačit zkratka EHMC, pod níž látka sloužící k ochraně před UV zářením vystupuje na etiketách. Její ochranné působení spočívá v tom, že je schopna pohlcovat UV záření, které by jinak proniklo do pokožky.

Ovšem při tom se děje i jedna nemilá věc – izomerizace – látka se z trans-EHMC mění v izomer cis-EHMC. Izomer je sloučenina se stejným chemickým složením a shodným počtem atomů jako látka, z níž vzniká. Liší se však jejich prostorovým uspořádáním, což může vlastnosti dané sloučeniny negativně ovlivnit. Řada látek, mezi nimi i EHMC, má potenciál napodobovat funkci určitých hormonů v lidském těle. Řadí se proto mezi tzv. možné endokrinní disruptory, které posléze narušují fyziologické funkce tělu vlastních hormonů.

Máme se bát?
Právě na cis-EHMC se zaměřili vědci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity v Brně pod vedením doc. RNDr. Pavla Čupra, Ph.D. Rozhovor s ním naplní člověka pocitem, že lidstvo možná koketuje s chemií až příliš nebezpečně, přesto jsou chemické koktejly neustále pod dohledem. Na oficiální trh se v současnosti nemůže dostat žádná látka s negativním vlivem. „Zastávám názor, že potřeba vědeckého průzkumu látek, které přijdou do styku s lidským tělem, je velká, i kdyby to mělo být třeba mýdlo z bio surovin. Je to drahý proces, ale jeho primárním důvodem je ochrana spotřebitele,“ tvrdí Pavel Čupr. „Zkoumáme jednak nové látky, ale bohužel také stále ‚hasíme požáry‘, které byly založeny už dávno – v dobách, kdy výzkum nebyl na takové úrovni jako dnes. Týká se to mimo jiné některých pesticidů, na něž se také zaměřuje i náš současný výzkumný projekt CELSPAC-SPECIMEn. Musíme stále hledat souvislosti, rychle eliminovat rizika a snížit expozici lidí nebezpečným látkám.“

Vědecký tým se svými výsledky seznamuje jak tuzemské výrobce, tak další instituce včetně Evropské komise. Důležitou roli hraje rovněž Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech – právně závazná mezinárodní dohoda z roku 2001 o nebezpečných látkách znečišťujících životní prostředí. „Zjistilo se, že řada zhruba padesát let používaných látek má negativní vlivy a i díky práci mého týmu se některé již povedlo zakázat. Například některé perfluorované látky, dříve běžně používané při výrobě outdoorového oblečení, bot, textilií a lyžařských vosků. Bohužel se v přírodě i nadále vyskytují,“ konstatuje Pavel Čupr.

Co se týče EHMC, jeho schvalovací testy byly provedeny velmi poctivě důkladným zkoumáním in vitro (ve zkumavce) a in vivo (na živých organismech) před desítkami let. Neozářená forma látky prošla testy bez problémů, její izomerizovaná forma se zkoumala pouze ve směsi, která však byla shledána také v pořádku. Týmu docenta Čupra se v laboratoři povedlo izolovat čistou formu cis-EHMC, a ta již vykazovala genotoxické efekty – schopnost poškození struktury buněčné DNA. „Neříkám, že v reálu hrozí nebezpečí, podmínky v laboratoři jsou přece jen odlišné. Po namazání krémem obsahujícím EHMC jste chráněni před UV-B zářením, po určité době expozice slunečním paprskům však vzniká popisovaný cis izomer a je stále s otazníkem, zda a v jaké délce expozice je to ještě bezpečné. Výsledek našeho zkoumání je přelomový v tom, že jakákoli látka se do budoucna musí zkoumat nejen ve směsi, ale také izolovaně. Cílem našeho výzkumu nebylo křičet do světa ‚Pozor, zakažte to‘, ale ‚Buďte prozíraví‘, a to u každé látky, která bude přicházet na trh. Výsledky jsme poskytli institutu ECHA – European Chemicals Agency – a Evropské komisi. Na stránkách jejího Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele, ve zkratce nazývaném SCCS, lze další proces sledovat. Nepředpokládám, že by EHMC byl v budoucnu zakázaný, ale je vidět, že výrobci jsou opatrnější. Buď volí jinou látku, nebo dávají nižší koncentrace.“

Ochrana na prvním místě
A jak vědec vědomý si rizik přistupuje k chemickým látkám ve svém životě, v rodině a v přírodě? Velkou výhodou docenta Čupra je optimismus: „Hrozeb v životním prostředí je hodně a bát se jich není dobře, protože nadměrný stres nás také ohrožuje, i když do určité míry je zdravý a drží nás v aktivitě. Exposom – seznam všech možných faktorů a stresorů působících na biologické zdraví člověka – je velký. Nejsou to jen chemické látky, ale i jiné negativní vlivy. Třeba naše stravovací návyky, životní styl, někdy dokonce stačí obyčejná odřenina, jindy sociální záležitost – třeba to, že váš partner je v práci pod tlakem a vy to stresově odnášíte. To všechno je souhrn vlivů exposomu, který časem může vyústit v nějaký zdravotní problém.

Snažím se vyvarovat profesionální deformaci a musím přiznat, že etikety příliš nečtu, to dělá manželka. Mám tři zvídavé děti, které se o různých chemických látkách dozvídají z toho, jak se doma se ženou o mé práci bavíme. Je to nejlepší forma edukace. Ale za sebe stoprocentně upřednostňuji ochranu před UV zářením. Člověk totiž musí u každé činnosti zvážit její nevýhody a benefity. Poškození DNA UV zářením je velké riziko, ochrana před ním je tedy u mě na nejvyšším stupni,“ vysvětluje brněnský vědec, který se o chemii a její vliv na člověka začal zajímat pod vedením skvělého učitele chemie už na základní škole. Účastnil se řady chemických olympiád. Biochemii jako životní dráhu si vysnil už na gymnáziu a brzy věděl, že svou kariéru chce zaměřit právě na exposom.

Za svůj hlavní přínos životnímu prostředí vedle co nejšetrnějšího přístupu k přírodě považuje právě hledání a šíření recenzovaných vědeckých informací. „Každý z nás je zodpovědný za sebe i za své nejbližší okolí, ať už je to zahrada, park u domu, nebo cesta do práce. A všichni se můžeme často jedním klikem dostat k ověřeným informacím na internetu a dozvědět se, zda ten, či onen proces je zdravý. Učím to své studenty Ph.D. i známé. Chce to jen zájem a otevřenou mysl, a většinou také znalost angličtiny, ale ta už by u mladé generace neměla být problém,“ doporučuje brněnský vědec.

TEXT: Jana Šulistová
FOTO: Shutterstock.com a pxfuel.com

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli

Příspěvek byl publikován 09. 07. 2020 / Rubriky: Osobnosti

Magazine image

Stáhněte si poslední vydání magazínu biOrganica

biOrganica v médiích

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.