Spánek pro vás byl vždy zásadní téma. Kdy jste se jím začala zabývat hlouběji?
Zejména v době, kdy jsme žili v Anglii a narodila se nám první dcerka. Hodně mě zarážel tlak, se kterým tamější společnost ke spánku přistupovala. Pátrala jsem po odpovědích a všude jsem nacházela doporučení, s nimiž jsem se neztotožňovala. Zjistila jsem, že rodiče, kteří nechtějí jít cestou vyplakávání a kontrolovaného pláče, nenacházejí skoro žádnou podporu. A tak jsem založila stránky ProsimSpinkej, které spustily doslova lavinu. Rodiče mi začali psát své příběhy a najednou bylo jasné, že to jde i bez stresu a pláče. Mnoho napětí totiž pochází právě z obrovského tlaku okolí a přehnaných očekávání.

Po nějakém čase jsem se dostala k výzkumům antropologů Helen Ball a prof. Jamese McKennu a tématu dětského spánku jsem zcela propadla. Následně jsem vystudovala antropologii a nyní s oběma odborníky aktivně spolupracuji. Je úžasný pocit, když vám práce dává smysl, teorie se shoduje s praxí a vy své zkušenosti můžete opřít i o další odborníky. Přirozeně se tak utvrdíte v tom, že to, co cítíte a vnímáte, není žádný prohřešek, ale zcela instiktivní jednání a jedna z dalších rodičovských cest.

Jaké mýty týkající se dětského spánku považujete za nejnebezpečnější?
Především to, že miminko by od šesti měsíců mělo spát celou noc, případně by mělo spát bez kojení. Věda dnes konečně vyvrací různá tvrzení z minulosti, která nevznikla v důsledku poznání dětského spánku, ale zrodila se spíše z potřeb pracovního trhu. Kolem šesti měsíců se mnoho dětí začíná budit více než předtím – do spánku totiž krátkodobě vstupuje intenzivnější fyzický a psychický vývoj. Tlak na nutnost celonočního spánku
rodiče stresuje, což se může projevit také na spánku jejich dítěte. Dalším nebezpečným tvrzením je, že pokud dítě nespí celou noc, měli bychom ho nechat vyplakat. Pláč, buzení nebo dlouhé uspávání může mít různé příčiny a je třeba myslet na to, že děťátko s vámi prostřednictvím emocí komunikuje. Metody tzv. vyplakávání a opouštění dítěte vedou k ignoraci této komunikace, což se pak může negativně projevit v mnoha oblastech společného života.

Co je podle vás pro klidný spánek miminka klíčové?
Jednoznačně milující rodiče, kteří citlivě vnímají, co jejich dítě potřebuje. Klidný spánek totiž nezahrnuje jenom tělo, ale také psychiku. Než se děti ve světě rozkoukají, jsme
jejich kompasem. S námi se teprve učí, jak pracovat s emocemi a řešit situace, které jim do spánku zasahují. Potřebují nás mít nablízku, potřebují naši ochranu, náš dotek. Právě vnímání toho, jaké dítě máme doma, nám pomáhá nacházet řešení na nejrůznější spánkové situace, do kterých se s dětmi první roky dostáváme.

Proč doporučujete společný spánek miminek a rodičů?
Miminka jsou po narození velmi nevyzrálá, potřebují naši péči a ochranu nejen přes den, ale i v noci. Je až fascinující, jak se mění tělo maminky v blízkosti spícího dítěte na ten nejlepší monitor dechu a detektor pohodlí. V polospánku dokáže maminka miminko nakojit, polohovat nebo pomazlit. Právě výzkumem společného spánku rodičů a dětí do prvního roku se již 20 let aktivně zabývá prof. James McKenna. 

Často zdůrazňujete význam doteku, proč je podle vás tak důležitý?
Člověk je tvor sociální. Bez kontaktu a doteku trpí. Známe mnoho případů, kdy izolovaní lidé onemocněli. Mnoho psychických problémů a deviací souvisí právě s nedostatkem doteku a blízkosti milujících lidí. Miminkům pomáhá kontakt k psychickému i fyzickému dozrávání. Rodičům zase kontakt pomáhá k napojení a vnímání neverbální komunikace děťátka. Příjemný dotek snižuje stres, zklidňuje dýchání, navozuje uvolnění. I dospělí a starší lidé jsou závislí na doteku. Objetí nebo pohlazení uklidňuje, sbližuje a dává nám pocit, že jsme důležití a milovaní.

SOS tipy pro všechny nejisté maminky

1. Vnímejte své dítě.

2. Dejte si on-line detox – na několik dnů přestaňte sledovat dění v internetovém světě a jen si s dítětem hrajte, buďte, žijte.

3. Nesrovnávejte se.

4. Respektujte svoji cestu a svoje tempo.

5. Zkuste si položit otázku, co byste dělala, kdyby neexistovala žádná doporučení o dětském spánku. Jaké by to bylo rozhodnout se jen podle toho, co právě cítíte...