Váš košík je prázdný.

Dopřejte si něco zdravého pro svou pokožku. Jestli si nevíte rady, zavolejte. Rádi vás uslyšíme.

+420 724 102 829
Po - Pá 9:00 - 14:00

Stane se testování na zvířatech konečně minulostí?

Stane se testování na zvířatech konečně minulostí?

V rámci Evropské unie je testování kosmetiky na zvířatech zakázáno již od roku 2013. „Jedna věc je, co říká zákon a druhá věc je realita. Navíc segment kosmetiky je pouhou špičkou ledovce, o kterou se lidé hodně zajímají, a tak je o ní i nejvíce slyšet. O tom, že ve většině ostatních odvětví jako je například domácí drogerie, je testování stále povoleno, už se bohužel mluví mnohem méně,“ upozorňuje Barbora Bartušková Večlová z neziskové organizace Svoboda zvířat.

Kompletní zákaz testování kosmetiky na zvířatech v rámci Evropské unie je určitě skvělý počin. Už v úvodu našeho hovoru jste ale naznačila, že má několik háčků. Co dodržování směrnice z roku 2013 komplikuje?


Hlavní překážkou jejího dodržování je evropské nařízení týkající se chemických látek – tzv. REACH, které bylo přijato s cílem zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí, a které je směrnici z roku 2013 nadřazené. Proto na zvířatech i nadále probíhají například testy určitých látek, s nimiž přicházejí pracovníci ve výrobě do častého styku. Ve výsledku tedy může kosmetický průmysl stále používat látky testované na zvířatech, pokud byly testované za tímto konkrétním účelem. Stejně tak probíhají i testy týkající se ochrany životního prostředí. Tím pádem vedle sebe fungují dvě legislativy, které jdou principiálně proti sobě. A dochází i k testování složek, které se již roky bezpečně používají.

Dá se nějak procentuálně vyjádřit, jak rozsáhlé toto testování kvůli nařízení REACH je? O kolik látek zhruba jde?


Od té doby, co platí zákaz testování kosmetiky na zvířatech, bylo kvůli nařízení REACH otestováno 63 látek používaných v kosmetice. Pro každou látku samozřejmě probíhá vždy několik testů. Je ale třeba si uvědomit, že kosmetika je jen špičkou ledovce, která přitahuje hodně pozornosti. Testování na zvířatech dále probíhá v mnoha dalších odvětvích – například u segmentu domácí drogerie, používá se k testování léčiv, chemických látek, hnojiv, pesticidů, barev, prostředků pro domácnost, geneticky modifikovaných organismů, přírodních látek a jejich směsí atd. Dále jsou zvířata používána k výzkumu léčebných postupů a operací a v tzv. základním výzkumu. Při něm se zjišťuje, jak tělo funguje, zkoumají se reakce na podněty, vliv různých faktorů na organismus atd. Když se všechny tyto segmenty sečtou, je v Česku k pokusným účelům každoročně použito několik set tisíc zvířat (v roce 2020 to bylo například 240 tisíc zvířat, pozn. redakce). Kromě ptáků, králíků, potkanů, myší a ryb je řada pokusů prováděna také na psech, kočkách a opicích.

Jak konkrétně testování na zvířatech probíhá?


Existují různé typy testů, během nichž se zjišťuje, zda je daná látka pro lidi bezpečná. Mimo jiné jde o testy oční nebo kožní dráždivosti. Jen pro představu, během testu oční dráždivosti se testovaná látka při plném vědomí vkapává do očí znehybněným pokusným králíkům. Následně se evidují případná poškození, k nimž může kromě zarudnutí a krvácení patřit i trvalé oslepnutí. Tito králíci jsou drženi v klecích po dobu 3 týdnů a poté jsou zabiti nebo použiti v dalších pokusech. Dále bývá zkoumáno, jaký vliv má konzumace určité látky na plod. Za tímto účelem se substance podává březím samicím, které jsou následně usmrceny a jejich plod je podroben pitvě. U potkanů, myší nebo králíků bývá zkoumána tzv. akutní toxicita, kdy je zvíře donuceno pozřít, vdechnout nebo vstřebat kůží testovanou látku. Měřena je dávka, která usmrtí polovinu testovaných zvířat. Také stále probíhají testy pyrogenity u králíků. Ti jsou na 8 hodin znehybněni a je jim odepřena voda a potrava. Testovaná látka se jim píchne do ucha a pak je jim v pravidelných intervalech měřena rektální teplota (v konečníku). Přitom to jde bez zvířat – už mnoho let existuje test využívající lidské buňky z krve.

Zvířata a lidé se od sebe v mnoha ohledech výrazně liší nejen anatomií a fyziologií, ale i dalšími aspekty. Do jaké míry jsou takové testy spolehlivé?


V zásadě je nemožné předpovědět, zda bude člověk na testované látky reagovat stejně jako zvíře. Kromě utrpení zvířat může tento typ testování ohrožovat také lidské zdraví i celkovou kvalitu výzkumu.

Existují k testování na zvířatech nějaké šetrnější alternativy?


Rozhodně. V tuto chvíli už jich je celá řada a neustále jsou vyvíjeny další. Test kožní dráždivosti se dá provést například na uměle vypěstované kůži, což je alternativa, která byla schválena v USA a v Evropě. U Draizeho testu oční dráždivosti lze použít metoda in vitro, kdy test probíhá ve zkumavce na buňkách lidského původu. Posloužit mohou také rohovky z očí mrtvých zvířat ze zbytků masného průmyslu. Skvělým pomocníkem pro výzkum jsou i uměle „vypěstované“ orgány nebo počítačové modely jednotlivých orgánů, které jsou v kombinaci s lidskými buňkami schopné podat důležité informace o testovaných látkách. Další možností jsou také 3D čipy, které simulují činnost jednotlivých orgánů. Alternativní řešení tedy rozhodně existují a nemusí být nutně dražší.

Proč tedy k testování na zvířatech stále dochází, když je tolik jiných možností?


Jedním z důvodů je zastaralá nebo protichůdná legislativa, která testování mnohdy vyžaduje a nereaguje příliš pružně na aktuální vývoj. Roli hraje i lidský faktor – mnoho úředníků má stále ještě pocit, že testování na zvířatech je jediná správná a funkční cesta a novým metodám příliš nevěří. Tato rigidita se bohužel týká i některých vědců, kteří trvají na zavedených a ověřených postupech. Mnohdy chybí také dostatek finanční podpory, která by pomohla k vývoji potřebných alternativ. Na vině jsou samozřejmě i zdlouhavé schvalovací procedury, které stojí v cestě rychlejšímu uvádění alternativních metod do praxe. U farmaceutických firem hraje roli také určitý alibismus – v případě nežádoucích vedlejších účinků se mohou tyto společnosti odvolávat právě na pokusy provedené na zvířatech.


Co může každý z nás udělat pro to, aby bylo testování co nejdříve zastaveno?


Do konce srpna můžete připojit svůj podpis k Evropské občanské iniciativě za konec pokusů na zvířatech https://www.zapokusybezzvirat.cz. Cílem této iniciativy, kterou organizujeme spolu s dalšími organizacemi ze zahraničí, je postupné ukončení pokusů na zvířatech v celé Evropské unii. Zatím totiž navzdory platné legislativě ke snižování pokusů bohužel nedochází. Aktuálně máme nasbíráno již 584 000 podpisů a do konce letošního srpna potřebujeme získat alespoň milion podpisů. Pokud s podpisem váháte, podívejte se například na video s názvem A jak zareagujete na utrpení zvířat Vy? (Pozn. red.: Sběr podpisů pod Evropskou občanskou iniciativu byl ukončen. Podařilo se nasbírat 1 413 383 podpisů). Důležitým krokem k celospolečenské změně je také správná volba používaných produktů. V lepší orientaci vám pomůže logo Leaping Bunny, které jako jediné zaručuje netestování na zvířatech a to nejen produktu, ale i jeho obsažených ingrediencí . „Skákající králíček“ už dávno není jen výsadou kosmetiky, zdobí také obaly ohleduplným způsobem vyráběné drogerie. Tento symbol navíc garantuje, že daná firma neprovádí testování svých produktů ani jejich jednotlivých ingrediencí nikde na světě. Pozor si určitě dejte na sdělení typu: „Netestujeme, s výjimkou legislativních požadavků v některých částech světa.“ V praxi to znamená, že taková značka sice pro evropský trh netestuje, ale vyváží své zboží také například do Číny, kde je testování u některých produktů na zvířatech stále vyžadováno. Seznam výrobců, kteří touto cestou nejdou a mají logo Leaping Bunny, najdete ZDE.

TEXT: EVA KARLASOVÁ
FOTO: UNSPLASH.COM A SVOBODA ZVÍŘAT

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli

Příspěvek byl publikován 27. 03. 2023 / Rubriky: Naše téma

Magazine image

Stáhněte si poslední vydání magazínu biOrganica

biOrganica v médiích