Jak bys laikovi vysvětlil, co je to mikrobiom a kde všude se nachází?

Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů osídlujících určité prostředí. Většina lidí si v první řadě představí střevo. Mikrobiom se však nachází téměř všude po těle. Kromě střev je nejvíce přítomen v našich ústech, na kůži, dokonce i v mozku a výrazně ovlivňuje vše, co se v organismu odehrává od imunitních procesů, přes tvorbu hormonů až po trávení. Zásadním způsobem se promítá i do toho, jak se cítíme psychicky, jak spíme, zda přibíráme na váze a jak moc... Téma mikrobiomu je nesmírně komplexní a aktuálně je předmětem rozsáhlých vědeckých výzkumů.

Je pravda, že se nerovnováha ve střevech odráží i na naší pokožce? Jinými slovy, že kůže je barometrem toho, v jaké kondici jsou naše střeva?

Stav pokožky nepochybně odráží to, co se děje uvnitř našeho organismu. Kožní problémy mohou signalizovat mimo jiné právě nerovnováhu ve střevech či chronický zánět v těle. Zánětlivou reakci může spouštět mnoho faktorů, k těm častým patří například konzumace pro nás nevhodné stravy. Životní styl i jídelníček, který nám z nějakých důvodů nesedne, postupně narušuje zdraví našich střev a kondici střevního mikrobiomu – přátelské bakterie nedostávají výživu, kterou potřebují, což působí jejich postupné vymírání. Na jejich místě se pak usazují bakterie nepřátelské, jejichž přemnožení může vést k mnoha problémům. V případě kožních obtíží je ale vždy dobré zamyslet se také nad tím, jak se cítím po psychické stránce. Nejsem v chronickém stresu? Spím dobře? Umím chránit svoje hranice? Nevrací se mi do života neustále nějaké staré zranění či trauma?

Zmiňoval jsi špatně zvolenou stravu, stres a psychickou nepohodu. Můžeš to nějak rozvést? Čím dalším podle tebe střevní mikrobiom rozhodně nepotěšíme?

Těch věcí, které mikrobiomu škodí, existuje velké množství. Pokusím se vyjmenovat alespoň ty základní. V první řadě jsou to samozřejmě antibiotika a to nejen ta, která užíváme kvůli nějakému onemocnění, ale také ta, jimiž jsou v drtivé míře krmena hospodářská zvířata. V případě masa proto doporučuji nákup z prověřených zdrojů – ideálně od farmářů nebo malých chovatelů. Složení mikrobiomu velmi významně mění také stres a nadměrná konzumace cukru – ten může vyživovat patogenní typy mikroorganismů a způsobovat jejich přemnožení. Velké nebezpečí představují také geneticky modifikované potraviny (tzv. GMO). Chceme-li, aby byl náš mikrobiom v dobré kondici, je třeba mu poskytovat rozmanité množství vlákniny. Ideálně formou nejrůznějších typů zeleniny, kterou bychom měli pravidelně obměňovat. Určitě doporučuji zkoumat to, co sedí právě našemu trávení, protože univerzální návod platný pro všechny neexistuje. Zatímco mikrobiom jednoho člověka potěší konzumace růžičkové kapusty nebo brokolice, jinému dobře neudělá.

V poslední době se hodně mluví také o tzv. propustnosti střev. Co to přesně je?

Naše střevo má pouze jednu vrstvu buněk, jejíž soudržnost může být snadno narušena. Úplně zjednodušeně a velmi laicky si lze buňky představit jako zeď z cihel, které dohromady spojuje „malta“ – právě spojovací prostory mezi jednotlivými buňkami se však mohou vlivem zánětu rozšířit. Jejich rozvolněním pak do organismu pronikají toxiny a odpadní látky, které v těle způsobují chronický zánět a neustále dráždí a aktivují imunitní systém.

Propustnost střeva je určitě dobré nepodceňovat a v první řadě zkusit upravit jídelníček. Určitě bych v takovém případě doporučil vysazení nebo omezení lepku, o němž je vědecky prokázáno, že k propustnosti střev přispívá. V případě takových obtíží se osvědčil také přerušovaný půst, který má mimo jiné blahodárný vliv na růst bakterie akkermansia. To je aktuálně taková hvězda mezi bakteriemi, která je předmětem rozsáhlých vědeckých výzkumů. Každý by ji chtěl mít ve střevě v co největším množství, neboť přináší našemu tělu celou řadu benefitů.

Se svými klienty pracuješ především jako fytoterapeut. Jaké bylinky z tvého pohledu přispívají k regeneraci a zaléčení střev?

To je opět velmi individuální a záleží na problémech, které dotyčný člověk řeší. Obecně mohu doporučit například echinaceu, lichořeřišnici, oregano, grepová jadérka, kurkumu, pískavici, anýz nebo fenykl. Skvělé účinky má aloe vera, ale určitě se nehodí pro někoho, koho trápí průjmy. Stejně jako u většiny obtíží ani tady nejde aplikovat jedno řešení pro všechny. V případě dlouhodobých problémů je určitě dobré nechat si udělat důkladný rozbor stolice, z něhož vyjde najevo, kterých bakterií je ve střevě málo a kterých naopak moc. Na základě výsledků vám pak odborníci doporučí jídelníček na míru. Nerad bych se pletl, ale mám pocit, že v Česku je tato možnost zatím v plenkách. Doporučil bych tedy po kvalitním rozboru zapátrat spíše v zahraničí.

Co tolik skloňovaná probiotika v kapslích?

I tady bych byl opatrný. Stejně jako před jakoukoliv jinou suplementací je i v tomto případě dobré si na začátku položit otázku: potřebuje moje tělo právě tuto skladbu bakterií? Jsou dobré zrovna pro můj mikrobiom? Výrobci probiotik ve vás samozřejmě vyvolávají pocit, že právě jejich produkt je tím ideálním řešení v případě jakýchkoliv obtíží. Já bych si však tak jistý nebyl. Pokud netrpíte například Crohnovou chorobou nebo nejste krátce po léčbě antibiotiky, držel bych se v dlouhodobém horizontu místo kapslí spíše potravin, které obsahují přirozená probiotika a prebiotika. Pokud vás netrápí histaminová intolerance, dopřávejte si klidně každý den jakékoliv fermentované potraviny. Může to být kefír, kimchi, kombucha nebo třeba obyčejné kvašené zelí. Zkuste si všímat, na které z nich reaguje tělo dobře. Skvělou službu může udělat také střídání různých typů zeleniny typu brokolice, chřest, květák, kapustičky... Ale jak už jsem uvedl výše, i tady znovu opakuji: zkoumejte, po čem je vám dobře.

Jaký je tvůj názor na detoxikaci střev?

Já osobně nejsem velkým zastáncem plošného doporučování detoxikace střev, protože lidé, kteří ke mně přicházejí, bývají z mnoha různých důvodů zcela vyčerpaní. Obvykle je trápí chronická únava, mají málo živin, málo minerálů... V takovém případě bych detoxikaci určitě nedoporučoval, protože by tělo ještě více oslabila.

Dalibor Chytil, bylinář a vystudovaný chemik propojující východní a západní principy přístupu k lidskému zdraví. Více na: cityshaman.cz

TEXT: EVA KARLASOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK.COM, UNSPLASH.COM A PEXELS.COM