Klimakteriem se většina časopisů zabývá zejména v souvislosti s tím, jak si udržet mladost, krásu, svěžest, atraktivitu a vitalitu a být nadále úspěšná na trhu práce i vztahů. Mnoho žen se ve snaze prchnout před zuby času mění v karikatury sebe samých. Uprostřed nekonečných omlazovacích procedur a dupání na brzdu stárnutí jim mnohdy unikají dary třetí třetiny života. Média jim v tom příliš nepomáhají, protože společnosti zaměřené na svěžest a výkon připadá výměna mládí za moudrost jako „hodně špatnej deal“. Takže se řeší pouze to, jak věk popřít – jak se zbavit návalů, depresivních rozlad, přibývání na váze, jak držet na uzdě vrásky a napumpovat pleť elasticitou. Naštěstí existuje i jiný pohled, díky němuž se přechod může proměnit v cestu do sadu, kde budeme sklízet bohaté plody svého života. Se zralostí a nadhledem, které se s krásou a životní jiskrou nevylučují. 

JAK TO VIDÍ ŠAMANI

Lektorka Michaela Petersen se přes přechod vydala vybavena moudrostí a požehnáním starých indiánských šamanů. A také s notnou dávkou zvídavosti, pokory a touhy po dobrodružství. Protože, co si budeme povídat, přechod do nové životní fáze může být vzrušující. A když se mu hystericky nebráníme a nesoustředíme se jen na ztráty, které každá změna zákonitě přináší, nemusí ani bolet. „Přechod samozřejmě znamená určitý konec, ale není to konec života, uzavírá se jen jedna životní fáze,“ usmívá se Michaela spokojeně. „Plodnost nekončí naší schopností rodit děti, plodné můžeme být i mnoha jinými způsoby.“

Za další plus klimakteria považuje přeměnu cykličnosti za stabilitu a možnost čerpat z životních zkušeností. Michaela ty své vtělila do nového projektu Tanec Metamorfózy určeného ženám, které přechod čeká, prožívají ho nebo se s ním zpětně potřebují smířit a ukotvit se lépe v nové životní etapě. Tanec vycházející z nitra je pro Michaelu jedním ze základních prostředků sebevyjádření i komunikace. Dá se jím vyjádřit jak smutek a loučení se svým mladým Já, tak přivítat dosud neprobádanou část života a její možnosti.

VRÁSKY SYMBOLIZUJÍ HLOUBKU

Stejně jako puberta, těhotenství nebo porod je i přechod vysoce individuální záležitostí. Jsou ženy, které ho zaregistrují jen díky skončení menstruace a občasným lehkým návalům horka, jiné ho protrpí a některým jde doslova o tělesné i duševní zdraví.

Michaela díky svému nastavení a zkušenostem se na tuto životní fázi vědomě připravovala, což doporučuje všem ženám: „Mám tu výhodu, že se nebojím vrásek, u moudrých indiánských šamanek jsem poznala jejich krásu a vrásky vnímám jako symbol toho, že naše prožívání života jde více hloubky. Indiánské ženy jsou přirozené a velkou podporu jim poskytuje spojení s Matkou Zemí. Díky setkáním s nimi jsem přechod prožívala mnohem snáz a ráda bych inspirovala i další ženy nad čtyřicet, že není důvod se tohoto období bát, ale přivítat ho nějakým rituálem, které dříve byly a u přírodních národů doposud jsou součástí každé životní fáze.“

MOUDRÁ KREV ZŮSTÁVÁ

Samozřejmě si je vědoma, že předání vlastní zkušenosti je omezené, ale každá žena má možnost začít psát svůj popřechodový příběh, stačí jen přestat tuto životní fázi degradovat, což současná západní společnost bohužel dělá. Přitom je toto životní období časem, kdy ženy mohou poznat svou sílu, porozumět jí a proniknout do její podstaty. „V některých kulturách se žena mohla stát šamankou až po menopauze. Věřilo se, že ženy, jejichž měsíční krvácení ustalo, si svou moudrou krev ponechávají. Díky tomu jsou mnohem vědomější a také mocnější,“ vysvětluje Michaela.

Tanec Metamorfózy je tvůrčí a intuitivní cyklus setkávání plných pohybu, tance, síly meditace i sdílení prožitků a zkušeností jednotlivých účastnic. Je určen ženám starším 40 let, které mají chuť potkat se samy se sebou, projít transformační cestou s mnoha možnostmi a přijmout čas životní sklizně se všemi jejími dary. Pokud totiž žena dokáže období přechodu prožít vědomě, s respektem a úctou, může zažít hluboké změny své síly, moudrosti i vědomí a dostat se ke zdroji bohatého potenciálu, ukrytého hluboko v každé nás.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-

KDO JE MICHAELA PETERSEN ALIAS NUSTA

Vystudovaná inženýrka vodohospodářka v oboru regulace toků vždy milovala pohyb a zabývala se zdravotní a pohybovou gymnastikou. Tyto lekce vedla od roku 1986. V roce 1991 se přestěhovala do Dánska, kde se do roku 2004 soustředila hlavně pohybové kurzy. Zajímala se také o komunikaci, včetně té se zvířaty, a práci s energií.

Po tisícikilometrové pěší cestě do Santiaga de Compostela se jí ve 40 letech změnil celý život. Především opustila dlouholetého životního partnera i dosavadní způsob života a odjela do Peru, kde potkala šamany z kmene Q‘ero. V Mexiku se setkala s Toltéky a uvědomila si, kudy by měl vést její život.

Další její setkávání by většina lidí nazvala souhrou šťastných náhod, ale Michaela je přesvědčená, že když je člověk zralý a něco opravdu chce, jeho přání se začnou plnit. Jménem NUSTA ji nazvala indiánská babička Dona Maria pod posvátnou horou Machu Picchu v Peru a od kolumbijské šamanky Mamy Ramony z kmene Arhuaco se dozvěděla svůj úkol – pomáhat ženám na jejich cestě. Michaela v Jižní Americe zažila jasnou a silnou vizi o vytvoření vlastní formy medicínského tance, který se stal důležitým prvkem její práce spolu se semináři, kurzy i osobními setkáními. Více na www.nusta.cz

TEXT: JANA ŠULISTOVÁ
FOTO: UNSPLASH.COM A ARCHIV MICHAELY PETERSON