Andrea Vaníčková: Otrokyně make-upu?
Přemýšlím, kdy to začíná. A tak se zkusím vžít do dívky ve věku 13–14 let. Probouzí se ve mně žena, chci se líbit starším klukům, toužím po první lásce, se kterou se budu vodit za ruku. Příběhy magazínových vrstevnic mě ujišťují, že to k dospívání patří. Jenže ony jsou jiné, tak nějak bezchybně souměrné, výrazné, vypadají dospěleji...
Nemám dokonalou tvář, zato začínající akné, nemohu se s nimi srovnávat. Pak mi svitne naděje. Dívka v mém věku s tváří plnou pupínků na svém blogu vymaže svůj „obyčejný obličej“ vrstvou make-upu, nanese světlé oblouky pod oči, tmavé a světlé pruhy všude kolem, šablona na obočí, ostré linky, umělé řasy… Po několika minutách zrychleného videa je z ní dívka z plakátů. Wow efekt, který mě ohromí. Blogerka s návodem „na štěstí“ ukazuje produkty, a já ten návod přebírám. Ukecám mámu a v drogerii nakoupíme vše, co „nutně potřebuji“. Od té doby každé ráno maluji na svůj obličej tu dívku, kterou chci být.
Jsem dospělá. Magazíny pro „úspěšné“ ambiciózní ženy na tento trend navazují, jen šminky jsou o poznání dražší. Bez make-upu nejdu ani k popelnicím, líčení se stává nutností, musím totiž zakrýt dospělé akné. Zmuchlaná tvář po ránu mi připadá cizí, ošklivá, vzdálená té „mojí, kterou nosím“. Naštěstí díky kosmetickým firmám umím napravit skoro vše, co příroda „pokazila“. Náročné líčení zahrnující mnoho různorodých kroků je mojí každodenní potřebou, jakousi nevyhnutelnou samozřejmostí. Na svoji skutečnou tvář mám jen letmou vzpomínku a neumím si představit, že by mohla být sama o sobě krásná.
Přiznám se, že uvedená fikce je hodně podobná tomu, co jsem žila do svých 35 let. Pak jsem si uvědomila, jak moc mě tento přístup svazuje, a že krása i štěstí jsou úplně jinde... A že líčení může fungovat a pomáhat jinak. Není nad to, mít ráda svoji skutečnou tvář, líčením jí jenom pomoci rozkvést.
Obličej dnes hýčkám čistou přírodou, bez nánosů syntetických make-upů zmizelo dospělé akné, pleť září zdravím. Teprve nyní si připadám krásná i po ránu. Líčím se podle nálady ráda, nikoli z potřeby či nutnosti. Světe div se, vyrazím ven klidně bez make-upu. Začala jsem mít ráda svoji skutečnou tvář! Nebylo to ze dne na den, ale postupně přišla úlevná a okouzlující svoboda!
A pro svoje dcery si přeji totéž: aby se měly rády takové, jaké jsou!
„Není nad to, mít ráda svoji skutečnou tvář, líčením jí jenom pomoci rozkvést." Andrea Vaníčková, spolumajitelka biOrganica o projektu #nostesvojitvar. MAKE-UP: Dáša Kršková, FOTO: Petr Jandera
Vložte si do košíku
Pokud vás zaujaly jen některé produkty, stačí si níže vybrat.
Sdílejte ho s přáteli
Příspěvek byl publikován 10. 09. 2019 / Rubriky: Líčení