Rituály jsou důležitou součástí psychohygieny. Přehledně člení život na fáze, ať už v průběhu dne či roku, případně nám pomáhají přecházet z jedné části bytí do druhé. Právě přechodové předěly moderní společnost ke své škodě hodně zanedbává, na rozdíl od každoročních svátků, které se však ve většině domácností staly jen duchovně vyprázdněným prostorem, kam se okamžitě vsákly orgie konzumu.

K předělovým denním rituálům patří opakované činnosti, jimiž například oddělujeme noc ode dne (ranní hygiena, cvičení), při návratu z práce jimi zavíráme dveře za výdělečnou činností a večer tvoří důležitou část klidného přechodu do noci a usínání (koupel, čištění pleti ap.). Denní rituály se mění podle věku a životní fáze.

Ženy mají k rituálům blíže než muži a v průběhu života je také více proměňují, zejména po příchodu dětí a posléze po jejich odchodu z domova. Rituály všedního dne vytvářejí v často hektickém a nepředvídatelném dni bezpečný polštářek něčeho známého. Navíc nabízejí jistotu, že se máme na co těšit, ať už je to dobrá káva, rodinná večeře, cvičení, běh nebo usednutí s pletením do křesla k televizi.

Jenže pravidelná porce příjemna v sobě skrývá nebezpečí – závislost a stereotypní nudu. Lidé bojující se závislostí na alkoholu a nikotinu mnohdy ani nerozliší, zda jim tolik chybí návyková látka nebo samotný rituál, protože rituální závislost někdy bývá silnější než ta chemická. To je jeden z vážných důvodů, proč bychom návykové látky raději neměli do každodenních pravidelných činností zapojovat.

Extrémní lpění na rituálech dokonce patří k příznakům některých duševních nemocí (autismus, úzkostná nebo obsedantně kompulzivní porucha).

BEZMYŠLENKOVITÁ NUDA? 

Na opakující se činnosti se nemusíme soustředit a vykonáváme je automaticky, což náramně šetří čas. Ovšem pokud je vše kolem nás dlouho neměnné, otevírá se prostor pro stereotyp a nudu. Proto je rozumné čas od času do poklidné rutiny vnést nějaké oživení – přeházet sled jednotlivých cviků při ranním cvičení, chodit do práce jinudy, vystoupit o zastávku dřív, venčit psa jinde než na loučce za domem, místo brouzdání po sociálních sítích vyluštit sudoku…

A co se změnit nedá, tomu zkusme věnovat vědomou pozornost. Soustředěné čištění pleti s vděkem za to, že nám slouží bez ohledu na to, jak znečištěným prostředím s námi musela ten den projít a kolik grimas zvládla, může spolu s vnímáním vůní jednotlivých kosmetických přípravků zastavit zbytečné rojení mnohdy negativních myšlenek. A sebeobyčejnější vědomě prováděný rituál se může stát naší silnou kotvou v období plném změn.

CHVÍLE JEMNÉHO POHYBU A KLIDU

Potvrzuje to lektorka tantrické hatha jógy a průvodkyně Indií Dagmar Volfová: „Před narozením syna jsem hodně cestovala a měnila místa, proto pro mě bylo důležité mít v proměnlivé každodennosti nějakou kotvu. Když jsem byla v roce 2012 poprvé 100 dní v Indii, kam jsem jela jako dobrovolnice a studovat buddhismus, jógu a tantru, už na úplně prvním jógovém kurzu nás zasvěcovali do očistných technik kriya jógy. Malé rituály, které jsem se tam naučila, dělám dodnes – už deset let každý den. Nerezovou čisticí škrabkou – může ji nahradit i lžíce – každé ráno seškrábnu povlak na jazyku, pak si vyčistím zuby. Následuje vyplachování nosu malou plastovou konvičkou s vlažnou vodou s troškou nejodované soli. Poté naberu vodu do dlaně, mrknu do ní a opláchnu si oční bulvy – to je můj ranní rituální základ místo kávy. Dříve jsem několik hodin denně praktikovala jógu, dnes musím být časově skromnější, protože mám velmi živého osmiměsíčního syna. Ale i tak vím, že moje tělo a mysl potřebují chvíli jemného pohybu i klidu.

JÓGOVÉ PRINCIPY V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ

K tomu může stačit ráno i minuta ticha či minimodlitba, ať cokoli ten den uděláme, je prospěšné všem bytostem. Před spaním je dobré projít všechny události, i nepříjemné věci, abychom nešli do postele s nezpracovanými problémy, a následuje stejná modlitba, kdy posíláme plody svého života něčemu, co nás přesahuje. Pro mě osobně není tak důležité, co předvádím na jógamatce, ale právě jógové principy v každodenním životě – usmát se na sousedku, podpořit kamarádku, která má problémy, dělat malé užitečné a dobré věci a umět i upřímně nahlédnout do svého nitra, jak se vlastně cítím a co potřebuji.“

TROCHA MAGIE S LUNOU

Dagmar Volfová sice v Indii studovala poměrně komplexní rituály tantry pravé ruky, ale ráda pluje i na vlnách přírodních cyklů. Doporučuje zařadit do života vědomé soužití s cykly Měsíce a Slunce. Našemu území jsou blízké keltské zvyky a právě Keltové měli osm svátků, důležitých předělů během roku. Hlavní čtyři z nich vnímáme dodnes. Jsou to zimní a letní slunovrat – nejtemnější a nejsvětlejší dny v roce – a jarní a podzimní rovnodennosti, které dělí rok světlou a tmavou polovinu. Mezi těmito svátky slavili Imbolc, Beltain, Lughnasad a Samhain. Keltové je většinou uctívali ohnivými rituály, ale pracovali i s dalšími elementy – zemí, vodou a vzduchem.

Například zimní slunovrat je takový nový začátek roku, kdy světlo opět začne přibývat. Pro naše „běžné použití“ stojí za to se na chvilku zastavit, ohlédnout se za uplynulým rokem a propustit, co už může odejít, abychom mohli vstoupit do nového roku bez zbytečné zátěže uplynulého. Součástí každého rituálu by u nás stejně jako u Keltů nebo v indické tantře mělo být poděkování a pokora.

LEPŠÍ JE MALÝ ZÁVAZEK

I fáze Měsíce můžeme využít v každodenním životě. Měsíc vždy 14 dní roste do úplňku, který přináší nejvíc energie, a pak 14 dní ubývá, až se z oblohy zcela ztratí a nastává nov. Ten symbolizuje nový začátek a v té době je ideální pouštět se do nových věcí, třeba budovat nový prospěšný zvyk a dát mu šest týdnů k upevnění.

„V józe se budování vnitřní síly říká tapas, se španělskou pochoutkou však nemá nic společného,“ směje se Dagmar. „Je to rozhodnutí, že budeme dělat něco, co je pro nás dobré a splnitelné, třeba že se každý den na pět minut zvnitřníme. Slib denně hodinu meditovat bývá zpravidla předem odsouzený k zániku. Lepší je malý závazek, protože jeho splněním si budujeme sebeúctu.“

VYNESTE NA SVĚTLO SVÉ DARY

Měsíc také pracuje s vodou na zemi a způsobuje přílivy a odlivy. My lidé jsme také z nějakých 70 až 80 % tvoření z vody, pracuje tedy i s naším podvědomím a s druhou čakrou. Před spaním můžeme požádat Lunu o pomoc na naší cestě. Od novu do úplňku, aby nám pomohla vytáhnut na světlo vědomí to, co potřebujeme pochopit, a od úplňku k novu můžeme prosit o to, aby v nás něco ubývalo, ať už je to odpor, strach, lpění, chtění… Můžeme si vytvořit vlastní afirmaci a nechat ji přes noc pracovat. V další čtrnáctidenní fázi požádáme, aby Měsíc pomohl jemně a laskavě vynést na světlo naše opravdové dary. Ty je dobré znát, abychom věděli, jak můžeme být světu užiteční. „Kdysi jsem si přečetla moudrou větu: ‚Na průsečíku toho, co nás baví, a toho, co je světu užitečné, je totiž naše životní poslání.‘ Často žijeme v představě, že máme dělat to, co jsme vystudovali, nebo co nám někdo doporučil, ale není to vždycky pravda. Také dělám něco jiného než biochemii, moje práce lektorky mě živí finančně i vnitřně a vnímám ji jako prospěšnou, ale i biochemie se mi při ní občas hodí,“ říká spokojeně Dagmar.

ZEMĚ, VODA, OHEŇ, VZDUCH 

Každý z nás si může rituálně pohrát také s elementy země, vody, ohně a vzduchu, které odpovídají základním čtyřem čakrám.

+ Element země sídlící v první čakře uctíme masáží chodidel, na podzim a zimu je dle ajurvédy ideální prohřívací sezamový olej. Můžeme si také vizualizovat představu, jak z naší pánve v sedě nebo z chodidel vestoje vyrůstají kořeny, upevňují nás, ukotvují a vyživují. Blahodárná a skvěle uzemňující je bosá chůze i práce na zahrádce s vděkem k darům Země. Zemský element lze podpořit přijetím vlastního těla, masáží či automasáží, hezkým vztahem přírodě a neplýtváním zdroji. „Kdykoli v lese najdu nějaké odpadky, vše, co poberu, vezmu s sebou a děkuju lesu za to, že tam mohu jít. S dětmi pak třeba můžete složit mandalku ze spadaného listí,“ doporučuje lektorka.

+ Vodu (2. čakra) uctíme prací s emocemi. Voda potřebuje proudit, jinak zahnívá, a s emocemi je to podobné, proto bychom je neměli potlačovat. Základem je vůbec si upřímně přiznat, co cítíme. A pak najít bezpečný způsob, jak emoce zpracovávat, abychom nečekaně nevybouchli v situaci, která už je „poslední kapkou“. Vnější práce s vodou je úplně jednoduchá. „Miluju potoky a koupu se v nich nejraději bez oblečení, je to pro mne léčivý rituál pro ženské rodové linie,“ přiznává Dagmar. „Z nějakého důvodu mám příjmení Volfová a jsem taková lesní vlčice, čistou horskou ledovou vodu považuju za úžasnou možnost rituálů. České a slovenské potůčky jsou pro mne opravdu ráj a těším se také, až zase pojedu do Indie a vykoupu dítě i sebe v posvátné řece Ganze, nahoře v horách je nádherně čistá. Miliony lidí se u ní modlí a voda tuto posvátnou informaci nese.“

Ve vodě můžeme smývat, odplavovat, odpouštět nebo vypouštět vše, co potřebujeme vyřešit. Skvělá je očistná síla mořské vody nebo alespoň sůl doma ve vaně. Kvalitní prožitek spolu s poděkováním lze tedy zažít i v koupelně a nechat ve sprše odplavit náročný den. Na vodu také můžeme mluvit, i když si ji nalijeme a vědomě pijeme.

+ Oheň je velký element transformace, stejně jako naše ego sídlí ve třetí čakře. Umí něco v nás přetavit nebo spálit na popel to, co nám už neslouží. Když se rozčílíme, můžeme napsat důvody hněvu na papír, spálit ho a popel hodit do řeky. Nebo se vyvztekat na bezpečném místě tak, aby síla našeho hněvu někomu neublížila – bušit pěstmi do polštáře, zadupat si nebo házet míčkem do dáli. A pak chvilku v klidu jen vnímat své tělo, jak se cítí a kde se mu vrací původně ztracená a uvězněná energie.

+ Element vzduchu sídlí v srdeční čakře, jejímž tématem je i lehkost. Uctíme ho nejen dechovými cvičeními, ale i snahou odlehčovat vlastní život a při každé příležitosti vnímat blahodárné působení vzduchu a větru. Třeba když nám při jízdě na kole fouká do vlasů, můžeme si představovat, jak vzduch odlehčuje a pročišťuje naši mysl od starostí a banalit.

Více se dočtete na:
simhayoga.cz/tantricke-ritualy
www.janbim.cz/cviceni/prechodove-ritualy

TEXT: JANA ŠULISTOVÁ
FOTO: UNSPLASH.COM