Přeskočit na obsah

Váš košík je prázdný.

Dopřejte si něco zdravého pro svou pokožku. Jestli si nevíte rady, zavolejte. Rádi vás uslyšíme.

+420 724 102 829
Po - Pá 9:00 - 14:00

Toxikolog Jiří Patočka: Jinou planetu nemáme!

Toxikolog Jiří Patočka: Jinou planetu nemáme!

Jen málo osmdesátníků pokračuje v práci ve svém oboru. Toxikolog Prof. Dr. Jiří Patočka, DrSc (81), spoluautor knihy Doba jedová, stále přednáší a dělá vše pro to, aby se nejnovější vědecké poznatky dostaly k co největšímu množství lidí.

Vydáním knihy Doba jedová (Nakladatelství TRITON, 2011) jste s profesorkou Annou Struneckou otevřeli Pandořinu skříňku. Neuvažujete o dalším pokračování?
Kniha se tenkrát stala nejprodávanější odbornou a populárně naučnou knihou pro dospělé. Čtenáři se z ní dověděli, že ne vše, co je jim předkládáno jako zdravý životní styl, zdravá strava nebo přírodní kosmetika, je pravda. Informace v knize se opíraly o nejnovější vědecké výzkumy a čtenáři se dožadovali dalších. Doba jedová 2 se v následujícím roce 2012 stala bestsellerem. Lidé si začali uvědomovat, že různé chemické látky s nepříznivým účinkem na jejich zdraví (jedy) je obklopují stále více a že je obtížné, ba zcela nemožné se jim vyhnout. Knihy vyvolaly velkou polemiku v odborných kruzích a dlužno přiznat, že ne všichni s námi souhlasili. Nakladatelství Triton mělo zájem na dalších knihách, a když jsme odmítli, protože jsme měli pocit, že vše podstatné už jsme řekli, zařadilo do série překlady zahraničních autorů s podobnými kritickými názory na rostoucí počet jedů v našem životě. V současné době má série knih Doba jedová již 10 dílů.

Stal se svět za těch 10 let méně toxickým, nebo naopak počet rizikových látek roste?
Od vydání první knihy Doba jedová se změnilo mnohé. Začala plně fungovat Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), která má za úkol zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí před látkami vyráběnými v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně. Nejnebezpečnější látky byly zařazeny do seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy. Výrobci je již nesmí ve svých produktech používat, nebo jen v omezeném rozsahu a musí na jejich přítomnost kupujícího upozornit. Objevují se však látky, dříve považované za bezpečné, jejichž nebezpečnost byla zjištěna teprve nedávno – např. glyfosát, používaný v obrovském množství v zemědělství jako herbicid (Roundup).

Je obtížné říct, zda žijeme v méně toxickém světě. Některé jedy z našeho života mizí, ale jiné se objevují. Velké množství jedovatých chemikálií souvisí s plastickými hmotami. Buď to jsou suroviny pro jejich výrobu, nebo látky vznikající při jejich likvidaci, zejména neodborné.

Dá se proto s určitou nadsázkou říct, že současná doba jedová je také dobou plastovou. Ekologická výroba plastů a jejich ekologická likvidace může podstatným způsobem ovlivnit množství nebezpečných látek v životním prostředí. Ne všechny země však k tomuto problému přistupují stejně zodpovědně a už teď koncentrace rizikových látek na některých místech přesahuje bezpečnou hranici. Lze jen obtížně předvídat, jaký vliv budou mít stovky malých množství desítek a možná stovek chemikálií ve vodě, kterou pijeme, ve vzduchu, který dýcháme, nebo v potravinách, které každodenně konzumujeme. A nemáme jinou možnost! Země, která je naším domovem, je unikátním tělesem v nám známém vesmíru. Neznáme jinou planetu s podobně příznivými podmínkami pro život, kam bychom se přestěhovali, až Zemi zdevastujeme a život na ní učiníme nemožným.

Proč bychom vlastně měli sledovat složení kosmetiky? Častý argument je, že neproniká do krevního oběhu, takže nás nijak neohrožuje. Co si o tom myslíte?
Argument, že kosmetika neproniká do krevního oběhu, nemá vědecké opodstatnění. Proniká a pro mnohá léčiva je tento perkutánní způsob podání látky do organismu výhodný a rychlý (léčivé náplasti). Měli bychom se proto zajímat, jaké látky si nanášíme na pokožku. Stejně jako u potravin také u dekorativní kosmetiky je důležité sledovat její složení a volit kvalitní značky.

Valnou většinu opravdu nebezpečných látek výrobci kosmetiky ze svých produktů sice již odstranili, jako např. parabeny, ftaláty nebo galoxalid z líčidel, kosmetických ubrousků, odličovacích prostředků, pleťových tonik, nebo olovo či rtuť ze rtěnek. To ale neznamená, že tyto nebo jim podobné látky se nemohou v některých kosmetických výrobcích objevit v nějaké skryté formě. Zejména v těch levnějších. Na trhu se navíc stále objevuje padělaná kosmetika. Je podezřele levná, prodává se většinou přes internet a zároveň je prakticky k nerozeznání od originálu. Bojují s ní jak výrobci kosmetiky, tak úřady. V kosmetice se točí obrovské množství peněz (světový trh s kosmetikou je odhadován na 500 miliard dolarů ročně) a není divu, že láká nejrůznější podvodníky.

Správné líčení by mělo podtrhnout přirozenou krásu ženy a zvýšit její sebevědomí ve společnosti, ale pro každou z nich by měla být rozhodující nejen kvalita kosmetických přípravků, ale i jejich kvantita. V různých průzkumech bylo prokázáno, že žena pravidelně používající rtěnku „sní“ za život až 3 kg tohoto materiálu. Ani si nepřejte vědět, co všechno tak spolyká!

Jak vnímáte nano-částice v kosmetice? Existují již nějaké studie zabývající se jejich působením na člověka?
Pojmy jako nanotechnologie a nanomateriály se stávají součástí našeho každodenního života. Útočí na nás ze všech koutů. Můžeme si koupit ponožky z nanovláken, které ničí plísně a bakterie a odstraňují zápach nohou; funkční oblečení, ušní implantáty, kyčelní klouby, nebo obličejové roušky chránící nás před COVID-19. Výrobek, který nemá předponu nano-, pomalu nestojí za naši pozornost. Není proto divu, že nanotechnologie a nanoprodukty pronikly i do kosmetiky. Nanokosmetika ošetří nejen vaše auto, ale i vaši pleť. U auta zabrání poškrábání laku, u kůže zabrání jejímu poškození UV zářením. Vlastnosti nanomateriálů jsou sice primárně dány jejich chemickou povahou, ale také závisí na jejich velikosti a tvaru. To jsme až dosud neznali. Nanočástice se rozměrem blíží velikosti atomů a proto se již neřídí zákonitostmi běžné fyziky. Chování atomů se řídí zákony kvantové fyziky a kvantové jevy vedou k naprosto novým vlastnostem nanočástic a možnostem jejich uplatnění.

Je proto na místě se ptát, zda jsou produkty nanotechnologických procesů bezpečné a zda pro člověka nepředstavují zdravotní riziko. Tuto otázku si v současnosti kladou nejenom vědci, inženýři nebo lékaři, ale ve zvýšené míře všichni uživatelé výrobků obsahujících nanomateriály.

Nanomateriály totiž kromě možného dopadu na lidské zdraví představují také potenciální ohrožení životního prostředí. Mnohé z nich totiž zůstávají v životním prostředí ještě dlouho po tom, co ztratily své užitné vlastnosti. To může poškodit jednotlivé složky životního prostředí způsobem, o němž zatím máme jen velmi málo informací. Dovedu si ale představit, že nanočástice stříbra v ponožkách, které hubí mikroorganismy na nohou, začnou poté, co by se dostaly do životního prostředí, hubit užitečné mikroby v biosféře a naruší tím ekologickou rovnováhu. Tím poškodí přírodu i nás. I když zatím existuje jen velmi omezené množství informací o nanomateriálech a nanoproduktech, které mohou působit přímé anebo nepřímé ohrožení zdraví, života nebo životního prostředí, raději bychom měli hlídat, aby se takové ponožky nebo obličejové roušky s nanočásticemi stříbra proti COVID-19 nikde v přírodě nepovalovaly.

Co považujete za nejškodlivější chemický vynález všech dob?
Chemie významným způsobem změnila náš život. Přinesla nové léky, materiály i technologie. Bez ní bychom neměli ani televizi, ani chytré telefony a náš život by byl mnohem těžší a mnohem nudnější. Chemie ale také zvýšila účinnost zbraní, má na svědomí více mrtvých ve válkách a rychle mění životní prostředí k horšímu. S rozvojem makromolekulární chemie a výrobou plastů přišly na svět také PET láhve, které se povalují všude v přírodě a zaplňují světové oceány. Žádný vynález sám o sobě není škodlivý. Ten z něj dělají teprve lidé.

Jak k době jedové přistupujete vy? Sledujete složení kosmetiky a dalších produktů a působíte v tomto duchu na rodinné příslušníky?
Dovolím si citovat pana Humla, člověka neandertálského, z televizního seriálu Mach a Šebestová scenáristy Miloše Macourka a malíře Adolfa Borna. Pan František Huml v jednom díle říká: „Víte, to je tak, soudružko učitelko. Já pocházím, jak známo, z doby ledové. A doba ledová je doba ledová.“ Kdybych tuto často citovanou větu parafrázoval a řekl, že „Doba jedová je doba jedová“, měl bych sice pravdu, ale byl bych pouhým epigonem slavného pana Humla. Proto také složení kosmetiky nesleduji, používám pouze mýdlo, šampon, deodorant a pěnu na holení. U rodinných příslušníků vím, že jsou natolik inteligentní, že si důležité informace sami najdou a řídí se jimi.

Od jakých institucí čerpáte informace?
Za spolehlivé zdroje informací lze považovat pouze výsledky vědeckých studií, které byly publikovány v recenzovaných vědeckých časopisech. Každá práce tu před otištěním projde recenzním řízením. Je anonymně posuzována nejméně dvěma významnými vědeckými pracovníky ze stejného nebo příbuzného oboru a musí po stránce formální i věcné splňovat řadu kriterií. Pokud neprojde přísnými pravidly recenzního procesu nebo pokud sofistikované počítačové programy prokážou, že byla odněkud zkopírována, do tisku se nedostane.

Jedině výsledkům takových studií lze důvěřovat, i když ani ty neposkytují stoprocentní jistotu. Pořád ještě je tu možnost špatné interpretace výsledků studie či dokonce její záměrné zfalšování. Takové případy jsou sice velmi vzácné, ale nikoliv vyloučené. Časem jsou ale odhaleny a jejich autoři nekončí příliš šťastně.

Má laik šanci poznat spolehlivé zdroje?
Laik poznává spolehlivost zdroje jen těžko. Ulehčit mu to mohou vědci, kteří popularizují vědu a výsledky vědeckého poznání přepisují do formy srozumitelné širokému okruhu zájemců. Právě proto jsme s profesorkou Struneckou napsali Dobu jedovou, pořádáme přednášky pro laickou veřejnost a vystupujeme všude tam, kde se domníváme, že je věda účelově zneužívána.

Předpokládám, že patříte k lidem, kteří posouvání hranice odchodu do důchodu nijak neřeší. Co vás na vašem oboru nejvíc baví a jak se udržujete v kondici?
Hranici odchodu do důchodu vskutku neřeším. Pracuji, pokud si myslím, že jsem někomu užitečný a že má moje práce smysl. A pokud mne to baví! Baví mě totiž, že ve vědě se stále něco děje. Stále jsou objevována nová fakta, nové souvislosti a nové myšlenky. Na jednoho člověka až příliš mnoho. Jen v oboru chemie vychází každý den ve stovkách časopisů více než milion stránek nových informací. A co bych to byl za toxikologa, kdybych nesledoval, jak ty chemické substance působí na živé organismy? Dlužno říct, že počet stránek v nově vycházejících biologických časopisech není menší než v chemických. Přečíst všechny ale nemůžu. Takže kromě jídla a pití je to asi neukojená zvídavost, co mne udržuje při životě. Ve fyzické kondici se udržuji stále vzácnější tělesnou aktivitou a v psychické zejména četbou a psaním.

Stále ještě přednášíte – čím se podle vás liší současní studenti od předchozích generací?
Jsou jiní a jiní být musí, nemá-li pokrok lidstva ustrnout. Příslušníci starší generace rádi říkají, že jim chybí všeobecný rozhled. Ale je to omyl. Nechybí. Ten jejich všeobecný rozhled je jen trochu jiný, než měla starší generace, ale to neznamená, že je horší. Přiznejme si to!

Máte ve svém oboru pokračovatele?
Mám a jsem na ně hrdý. Mnozí jsou už lepší než já a přesto jsou ochotni se mnou komunikovat a psát společné články.

BOX: CO PŘEDCHÁZÍ VSTUPU NOVÉ LÁTKY NA TRH?

+ Každý nový výrobek musí podstoupit testování a projít tzv. hodnocením bezpečnosti kosmetického přípravku ve smyslu zákona č. 258/2999 Sb, o ochraně veřejného zdraví ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Při tom se posuzuje složení přípravku, hlavních ingrediencií i přídavných látek a předpokládaná doba expozice. Vše musí být v souladu s platnými předpisy, takže výrobek nesmí obsahovat zakázané látky, ani látky, na které se vztahuje právní omezení. Kriteria bezpečnosti nejsou tak přísná jako pro léčivé přípravky, ale i tak je může provádět jen akreditované pracoviště. Pro Českou republiku je tímto pracovištěm Národní referenční centrum pro kosmetiku, Státní zdravotní ústav Praha. Pro laboratorní analýzy a biologické testy jsou využívány metodiky Direktiv EU, ČSN, ČSN EN, ISO a Cosmetics Europe Methods a Guidelines .

+ Při prezentaci kosmetického přípravku a jeho uvedení na trh je nutno dodržovat ustanovení zákona č.634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, který ukládá poctivost prodeje (§3), povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech výrobku (§9) a zakazuje spotřebitele klamat (§8). Je třeba také dodržovat nařízení č. 655/2013 o tvrzení na obalech kosmetických přípravků. Dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z výroby a nakládání s kosmetickými výrobky provádí krajské hygienické stanice.

+ V roce 1991 byla ve Francii založena organizace ECOCERT, která uděluje certifikáty a provádí inspekce ve více než 80 zemích světa. Zajištění čistoty a kvality kosmetického výrobku certifikátem ECOCERT znamená dodržení nejpřísnějších standardů pro výrobce přírodní a ekologické kosmetiky.


TEXT: Jana Šulistová
FOTO: unsplash.com 

Vložte si do košíku

Pokud vás zaujaly jen některé produkty, stačí si níže vybrat.


Frusack Duo

210 Kč

skladem

Frusack Duo

Frusack Duo

skladem

  • Frusack Duo (Blue)

    Blue

  • Frusack Duo (Green)

    Green

  • Frusack Duo (Peach)

    Peach

  • Frusack Duo (Pink)

    Pink

  • Frusack Duo (Yellow)

    Yellow

Frusack Duo medium

170 Kč

skladem

Frusack Duo medium

Frusack Duo medium

skladem

  • Frusack Duo medium (Green)

    Green

Frusack Trio

320 Kč

skladem

Frusack Trio

Frusack Trio

skladem

  • Frusack Trio (Corn Star)

    Corn Star

  • Frusack Trio (Love Bird)

    Love Bird

| 1|

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli

Příspěvek byl publikován 03. 09. 2020 / Rubriky: Osobnosti

Magazine image

Stáhněte si poslední vydání magazínu biOrganica

biOrganica v médiích

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.