Kam nám mizí spánek?
Problémy se spánkem patří k nejčastějším civilizačním obtížím. Citlivějším lidem ho snadno zaplaší hluk, stres, nekonečné civění do namodralého svitu obrazovek, nedostatek pořádné tmy či nerespektování vlastního těla. Jednu dvě noci člověk zvládne, ale co když se nespavost stane naší trvalou společnicí?
Většina lidí, jimž se nespavost trvale zahryzla do polštáře, dokáže základní poučky boje za ozdravný spánek odrecitovat jako básničku: Jasněže větrám a nepřetápím, na noc se nenacpu, nekoukám na horory ani do mobilu! Dokonce se ani s nikým nehádám, po večeři chodím na procházku, medituju, z teplého mléka s medem už mám dvě kila navíc a z levandule alergii. Vstávám i uléhám na vteřinu přesně, mám kvalitní zánovní matraci, bavlněné pyžamo i povlečení. Ušní ucpávky kupuju po tuctech a večer se na počítač koukám výhradně přes červené brýle (ale jen když opravdu musím)… Z rituálů před spaním se mi možná rozvine obsedantně-kompulzivní porucha, mám vyzkoušené všechny volně dostupné přírodní pilule, ale nakonec stejně dojde na hypnotika. Tak proč pořád nespím?!
COVIDOVÉ POZŮSTATKY
I lidé, kteří na nespavce dosud hleděli s nepochopením a větou: „Nevím, co naděláš, já když si řeknu spím, tak prostě spím!“, po prodělání covidu mnohdy teprve zjistili, co to nespavost vlastně je a že říct si „spím“ prostě nestačí. Podle průzkumů má až pětina lidí po prodělání této prapodivné nemoci psychické následky, které se nejčastěji projevují úzkostí a nespavostí. V článku v časopise Reportér uvádí specialista na poruchy spánku, psychiatr Peter Šóš, že infekce covid-19 způsobuje systémovou zánětlivou reakci a zánětlivé mediátory posléze ovlivňují spánek. V rozhovoru se zabývá i souvislostí nízkých hladin spánkového hormonu melatoninu u starších lidí a jejich zvýšené náchylnosti ke covidové infekci.
POZOR NA CHRONICKÉ OBTÍŽE
Covid a s ním spojené restrikce samozřejmě zhoršily celkovou psychickou pohodu lidí, zvýšily stres a značně nabouraly denní stereotypy, což vedlo mimo jiné k značnému nárůstu poruch spánku. Ostatně, člověk nemusí ani prodělat covid, spoustě vnímavějších osob narušuje spaní i střídání letního a zimního času
Samozřejmě není nutné uhánět k lékaři po týdnu problémů, ale rozhodně není dobře nechat situaci vstoupit do chronické fáze, natož ji řešit nadužíváním hypnotik. Čím déle porucha trvá, tím delší bývá i její léčba. Rozhodně bychom měli vyzkoušet všechny svépomocné metody, případně zkusit i něco z „alternativy“, třeba akupresuru nebo akupunkturu od osvědčeného odborníka. Vynikajících výsledků lze také dosáhnout osvojením si mindfulness.
SLOŽTE ZBRANĚ!
Podle autorů knihy Catheriny Polan Orzech a Williama H. Moorcrofta „Zatočte s nespavostí pomocí mindfulness“ (Portál 2021) je základní chyba právě v „boji“ s nespavostí. Protože v bojovém nastavení by usnul leda tak člověk stižený spavou nemocí. Na spánek se totiž nesmí zhurta. Jakmile zjistí, že v posteli leží naštvaný nespavec, jde si schrupnout jinam. Na kvalitní noční odpočinek je potřeba políčit nenápadnou pastičku a připravit se na to, že nácvik usínání i zvládání nočních probuzení je opravdu náročná lekce.
Meditace všímavosti – mindfulness – vychází z buddhismu. Ostatně osvojení si jakékoli meditační či relaxační techniky je blahodárné samo o sobě. Je totiž opravdu velký rozdíl, zda se člověk vynervovaně převaluje, každou chvíli kouká na budík a představuje si pekla zítřejšího dne poznamenaného nespavostí, nebo zda uvolňuje svaly a klidnou meditací zahání otravné myšlenkové kolotoče.
PASTI PLAZÍHO MOZKU
Knižní program všímavosti proti nespavosti trvá čtyři týdny a opravdu se nedá uspěchat. Je třeba krok za krokem projít pomalou mindfulness proměnou s vírou, že nácvik přinese tolik vytoužený odpočinek. Jako žádná změna se to neobejde bez důsledné a pravidelné meditační praxe, ideálně podpořené zápisy do deníku o tom, co se s námi dělo, co nám pomáhalo a co naopak spánek narušovalo.
Velkým bonusem je i slib autorů, že osvojené dovednosti využijeme při zvládání obtíží spojených s vážným onemocněním, proti úzkosti, trémě nebo ve chvílích, kdy po nás šátrá deprese… Splašená mysl, kterou umí spolehlivě vynervovat náš plazí mozek neschopný rozlišit mezi skutečným ohrožením a naší fantazií, umí nadělat v životě velkou paseku. Škodí zejména v noci, kdy se většina strašáků zdá ještě o něco větší než ve dne. Pokud mysl umíme zkrotit, máme v ruce úžasný nástroj životní pohody. A na rozdíl od chemických pilulek způsobuje zcela bezproblémovou „závislost“.
PAUZA JE NORMÁLNÍ
Mimochodem, věděli jste o teorii spánkové pauzy a dvou oddělených etapách prvního a druhého spánku? Pro naše předky prý byla běžná a vyplňovali ji nejen sexuálními hrátkami, ale i povídáním, četbou či modlením. Což je všechno mnohem lepší než moderní nespavecké ruminace typu „nevyspím se – budu špatně pracovat – vyhodí mě ze zaměstnání – nezvládnu platit hypotéku – opustí mě žena – skončím na ulici“).
Podle vědců za touto pauzou stojí i změny hormonálních hladin během spánku, které jsou ve vyšším věku intenzivnější.
Pokud se tedy v půlce noci pravidelně budíte, zkuste to brát jako běžnou věc. Místo paniky z nespaní nasaďte některou z relaxačních technik, jejichž základy si lze osvojit na internetu, nebo se pusťte do nácviku mindfulness.
LASKAVOST USPÁVÁ
Mindfulness se vědomě soustředí na přítomnost, na onen neustále adorovaný okamžik „tady a teď“, který většině lidí uniká. Ve chvíli, kdy se pokoušíme usnout, bychom tedy z hlavy měli umět vyhnat nepříjemnou minulost i úzkostné představy budoucnosti. Je tu naše tělo dotýkající se prostěradla a lůžkovin a náš dech.
Základem je vnímat prožitek bez hodnocení („To je peklo, zase nespím!“) a bez očekávání („Kdy už konečně usnu?“) a hlavně se nezlobit. Ani na sebe, ani na zvuky z okolí. A každou rušivou myšlenku trpělivě s laskavě odeslat pryč. Kreativitě se meze nekladou, může to být odplouvající rybička nebo odlétající moucha. Důležité je zklidnit bojovou palbu v hlavě a soucítit se sebou i s dalšími lidmi, kteří ve stejnou dobu na světě koukají do stropu.
Po přečtení knihy se rozhodně nestane zázrak a nezačneme spát jako Šípková Růženka, ale nácvik mindfulness týkající se spánku prohloubí i naši schopnost vědomě zacházet s myslí. A ti nejlepší krotitelé splašených myšlenek se možná přestanou rozčilovat na první našlápnutí, nebudou vytvářet naštvané myšlenkové kolotoče, nafukovat problémy a dokážou prožít plnější den s větším množstvím radostných detailů.
TEXT: JANA ŠULISTOVÁ
FOTO: PEXELS.COM A UNSPLASH.COM
Sdílejte ho s přáteli
Příspěvek byl publikován 01. 04. 2022 / Rubriky: Naše téma