Skryté dary podzimu

Podzimní ochlazení spojené s úbytkem světla a nárůstem každodenních povinností může přinést řadu psychických i fyzických výzev. Pokud se však s nástrahami tohoto ročního období naučíme pracovat, zjistíme, že oplývá mnoha cennými dary. Více prozradí Mgr. Soňa Audesová, LL.M., lektorka léčivé jógy a odbornice na ajurvédu.

Podle filozofie ajurvédy je celá naše existence tvořena energiemi pěti prvků – éteru, vzduchu, ohně, vody a země. Tyto prvky jsou v různém poměru uspořádány do tří dóš, které jsou přítomné jak v nás samotných, tak ve všem kolem nás. Podzimu vládne dóša váta, která je studená, lehká, suchá, hrubá a rychlá. Výrazně v ní převládají prvky vzduchu a éteru a zjednodušeně ji můžeme označit jako vítr. Váta je královnou dóš a zodpovídá za veškerý pohyb v těle. V tom pozitivním i v tom méně příjemném smyslu. Na podzim nám její těkavost, chlad a nevyzpytatelnost může přinést řadu výzev.

Na podzim bychom se měli spíše stáhnout do sebe a odpočívat, čemuž život v moderní společnosti bohužel příliš nepřeje. Co pro sebe můžeme udělat, abychom se s příchodem tmy a chladu vyrovnali co nejlépe?

Na podzim bych jednoznačně doporučila klidovější režim s pokud možno jasným pravidelným harmonogramem, který vám pomůže vyrovnat se s nestálostí a těkavostí váty. Vstávat a usínat ve stejný čas a to i o víkendech, zařazovat si do každého dne malé radosti a rituály, o které se budete moci opřít. K vyvážení této neklidné a hodně pohyblivé dóši přispěje také úprava jídelníčku v podobě teplejšího, hutnějšího a vařeného jídla. Strava by měla být výživná, uzemňující, přesto však snadno stravitelná. Důležité je vybírat potraviny nejen podle sezónních seznamů, ale také podle vaší konstituce a zdravotního stavu. Obecně je na podzim vhodná vařená zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, povařené ovoce. Konkrétně např. dýně, řepa, mrkev, zelené fazole, pórek, batáty, tykve, cukety, rýže, pšenice, amarant, quinoa, červená čočka nebo mungo, jablka, hrušky, švestky, datle, fíky, hroznové víno... S postupným poklesem teplot přidávejte zahřívající koření v podobě zázvoru, skořice, anýzu, hřebíčku či pepře a zdravější tuky jako je ghee, nepražený sezamový nebo hořčicový olej. A nezapomínejte na pitný režim, doporučuji během celého dne popíjet teplou vodu s citronem.

Jaká kosmetická péče je v tomto období vhodná?

V první řadě to jsou teplé olejové masáže. Nemusíte za nimi nutně do salonu, masírovat se můžete i doma – ideálně pomocí sezamového, jojobového nebo arganového oleje, případně jejich kombinací. Záležet bude opět na vašem typu a kvalitě pokožky. Používaný olej je dobré napřed šetrně zahřát o něco více než na tělesnou teplotu a následně ho pomalými, dlouhými a klidnými pohyby nanášet od nohou směrem k srdci. Po masáži doporučuji tělo zabalit do osušky, kterou vám nebude líto zamastit, a dopřát si alespoň desetiminutovou relaxaci. Poté můžete olej jemně setřít papírovým ubrouskem a osprchovat se, ať již za použití jemného mýdla nebo bez a poté tělo šetrně osušit. V ajurvédě je zvykem olejovat tělo před sprchou, ale přesný postup samozřejmě záleží na vás.

V současné době je hodně populární tzv. suché kartáčování. Jaký na něj máte názor?

Suché kartáčování neboli garshana je ideální očistnou technikou zejména na jaře, kterému vládne element vody a země a dóša kapha. Jeho účelem je odstranit z pokožky odumřelé buňky, prokrvit ji a umožnit transport toxinů (amy) z těla ven. Ani na podzim se ale garshany nemusíte bát. Jen je k ní třeba přistupovat opatrněji a vždy s ohledem na vaši konstituci a stav pokožky. Například hodně suchou pleť by mohlo kartáčování zbytečně namáhat – na podzim má totiž pokožka tendence být ještě o něco sušší a křehčí než obvykle. V tomto ročním období bych tak doporučila kartáčování jako součást ranní rutiny před naolejováním a sprchou. Skvěle tak podpoříte proudění energie v těle a získáte elán do nového dne, přičemž vám to nezabere více než deset minut. Podzimní večery bych kartáčování nezasvěcovala, abychom zbytečně nerozdmýchávali vátu a s ní spojený pohyb a neklid.

Jak přesně během suchého kartáčování postupovat?

Před kartáčováním pokožky je dobré začít jemným uvolněním lymfatických uzlin. Není to nezbytný krok, tradiční ajurvéda s ním nepracuje. Nicméně pro podporu pročištění organizmu a zdravý oběh lymfy je to velice přínosné. Jednoduché techniky vás naučí odborník, případně se můžete inspirovat instruktážním videem. Jakmile jsou uzliny otevřené, lze začít se suchým kartáčováním – ideálně vždy před sprchou či koupelí, nikoliv po ní. Vezměte kartáč do ruky tak, aby se vám příjemně držel a postupujte od nohou směrem nahoru k srdci dlouhými a klouzavými pohyby. Břicho a klouby masírujte krouživými pohyby. Intenzitu kartáčování volte dle citlivosti a jemnosti vaší pokožky. Mějte na paměti, že lymfa je ze své podstaty pomalá a citlivá, takže i pohyby by měly být pomalé a jemné. Cílené zpomalení bych doporučila zejména na podzim. Pomůže nám to předcházet neklidu a roztěkanosti, kterou s sebou vládnoucí váta přináší. Pokud máte hodně roztříštěnou pozornost a neustále někam spěcháte, zkuste si z kartáčování udělat malý rituál, během něhož si zapálíte svíčku nebo si pustíte příjemnou relaxační hudbu.

Jakou intenzitu a četnost kartáčování zvolit?

To je velmi individuální. Určitě bych začínala s menší intenzitou a sledovala, jak moje kůže i tělo reagují. Lymfatický systém se nachází hned pod kůží a je velmi citlivý, větší tlak proto nemusí přinést větší efekt, naopak. Ráda klientům doporučuji, aby tělo nejprve promasírovali rukama a prsty a vyzkoušeli si míru tlaku, která je jim příjemná. Co se četnosti týče, opět záleží na potřebách vašeho těla i kůže a časových možnostech. Lidé typu kapha mohou většinou s klidem kartáčovat i během podzimu třeba každý den, váty naopak možná ucítí potřebu garshanu výrazně omezit. Obecně bych na podzim kartáčovala jednou až dvakrát týdně, v průběhu ostatních ročních období klidně častěji.

Kartáčování s sebou nese mnoho benefitů, které považujete za nejdůležitější?

Skvělé je především důsledné odstranění odumřelých kožních buněk, díky němuž mohou naše póry svobodněji dýchat a lépe vylučovat toxiny. Kartáčováním se zároveň efektivně prokrvuje pokožka, což přirozeně podporuje její pružnost a pevnost. Jak už jsem naznačila výše, dochází také ke stimulaci lymfatického systému, což s sebou nese mnoho zdravotních benefitů. Z mého pohledu by proto garshaně mělo patřit jedno z prvních míst na seznamu sebepečujících procedur. Lymfa je součástí našeho oběhového a imunitního systému a funguje jako čistička těla. Pokud jsou funkce lymfatického systému narušené, nastupuje celá řada zdravotních problémů. Může nás trápit např. únava, přibírání na váze, zadržování vody, celulitida, kožní problémy nebo trávicí obtíže. Časté mohou být také bolesti hlavy či kloubů. Suché kartáčování může být skvělou alternativou či doplňkem masáží a dalších wellness a zdravotních procedur. Pokud se tento rituál dělá pomalu a s citem, je prospěšný také ke snížení psychického napětí a zklidnění nervového systému. I v tomto případě ale platí: do ničeho se nenuťte a nepleťte na sebe bič v podobě další povinnosti.

Lidé někdy berou zdravotní a kosmetická doporučení příliš vážně a vytvářejí si tak zbytečný stres v podobě další položky na svém to-do listu. Takové nastavení ještě posiluje vlastnosti dóši váta, takže je ve výsledku kontraproduktivní a příliš nám neprospěje. Před každou (novou) činností se proto ptejte sama sebe, zda na ni máte opravdu chuť nebo ji vnímáte jen jako další povinnost, kterou si musíte v daný den odškrtnout. Pokud odpovíte za b, je lepší zamyslet se nad tím, co by vás skutečně potěšilo a tím se posléze řídit. I kdyby to mělo znamenat, že si jen lehnete na gauč, natáhnete teplé ponožky a dopřejete si relaxaci s příjemnou hudbou nebo trochou aromaterapie. I když věřím, že čím víc toho víme o benefitech jednotlivých procedur, tím větší je pak i chuť a motivace do nich.

Zmínila jste aromaterapii. Jaké esence jsou na podzim vhodné?

Pro navození pocitu klidu a stability se výborně hodí například vanilka, levandule, růže, jasmín, skořice, šalvěj nebo ylang ylang. Na podporu imunity je skvělé kadidlo, mandarinka, majoránka, oregano, tea tree nebo zázvor.

Kdo je Mgr. Soňa Audesová, LL.M.?

Vystudovaná právnička, která s příchodem dětí vyměnila paragrafy za léčení těl a duší pomocí jógy a ajurvédy. Oběma se věnuje v různé intenzitě několik desítek let a považuje je za způsob života. „Díky józe a ajurvédě mám po ruce vždy ten nástroj, který je zrovna potřeba. Od práce s dechem a ásan přes výběr stravy, pečující a očistné techniky, meditace, mantry, až po posvátné rituály. Jógu jsem vždy vnímala jako nástroj pro úlevu od bolesti, fyzické i psychické. Jako prostředek pro doplnění životní energie, zvýšení odolnosti, nalezení klidu a radosti. Studovala jsem různé jógové směry a postupně z nich sestavovala styl, který mě a mým klientům přinášel kýžené výsledky,“ říká Soňa.